Andělé všehomíra

Englar alheimsins, Island 1999, 97 minut
režie: Fridrik Thór Fridriksson
scénář: Einar Ár Gudmundsson
hudba: Hilmar Orn Hilmarsson
kamera: Harald Paalgard
hrají: Ingvar E. Sigurdsson, Baltasar Kormákur, Bjorn Jorundur Fridbjornsson

Já vím, že to není o filmu a už vůbec ne profesionální, ale nevěřili byste, jak se mi nechtělo vstávat. Ani takhle málo ne. Neměl jsem sílu zamáčknout budík. Až když ten začal stupňovat své buditelské poslání a já se chystal ublížit mu a udělat z něj mučedníka, vzpomněl jsem si, jak jsme s ReDoxem s posledními zásobami dávno snědenými, obchody zavřené, a vyhlížeje smrt vyčerpáním nečekaně přepadli Hannah na její haciendě a jak ta neváhala obětovat poslední zásoby a sama o hladu nás pohostila. Rozhodl jsem se, že nebudu nevděčník a přes krutou ranní hodinu vstanu, půjdu sám do kina i když mě to vůbec nebaví a napíšu recenzi na Andělin popel, jak jsem včera slíbil.
Andělin popel? Že ale promítají Anděly všehomíra?? Dneska bude den, říkal jsem si... ale zůstal jsem, film Andělé všehomíra je totiž velký zážitek... strhující a ne nějak bombastická, ale přesto velkolepá hudba a kamera a ten příběh, ach...nechci vršit superlativy, ale na tenhle film opravdu jděte. I já zůstal a viděl ho podruhé. Mimochodem, v reportáži z Karlových Varů jsem zmiňoval, že být po mém, vyhráli tam letos hlavní cenu.
Příběh se odehrává v současnosti na Islandu. A jelikož Fridrik Thór Fridriksson je severský mafián, nedivil bych se, kdyby islandského prezidenta hrál islandský prezident (v epizodní roli hostí jednoho z hrdinů, blázna přesvědčeného, že skládá písničky a telepaticky je posílá Beatles, mimo jiné se ale chce stát příštím prezidentem). Film je plný humoru a i když se ve Varech kdosi pozastavoval nad počtem sebevražd v něm, to k Islandu patří, zima je zima a deprese deprese. Hlavní hrdina je pro někoho, kdo už film viděl, ze začátku málem k nepoznání, šťastný, zamilovaný, tvořivý, vlídný k rodičům a sourozencům... ale za vším hledej ženu, již záhy z něj jeho typicky se chovající slečna a schizofrenie začnou dělat násilníka, který se vryje do paměti a první dojmy vymaže. A kterého vlastní rodiče pošlou do léčebny.
"Bůh je mrtev. Nietzsche ho zabil," hlavnímu hrdinovi dramaticky šeptá blázen přesvědčený, že je Hitler... na pozadí prezidentský kandidát drnká nějaký hit od Beatles a jak skládá, noty ještě vlají na ne úplně správných místech... poeticky a inteligentně kontrastuje humor ze slov a situací s vážnými a dramatickými scénami mimo blázinec, které zas dělá hudba a kamera... víc ale nechci prozrazovat.

PS. Jestli to pomůže navnadit vás, scénárista v minulosti dělal hrobníka v Norsku.

92%

94% Prolomit vlny
92% Andělé všehomíra
81% Ďáblův ostrov (starší Fridrikssonův film)
81% Janini přátelé
70% Forest Gump